Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Leden 2023 byl jednoznačně ve znamení velkých jmen a zasloužilých skupin, stačí zmínit jména jako OBITUARY, KATATONIA, RIVERSIDE, ...AND OCEANS nebo Iggy Pop či Ville Valo (HIM). U mě to ale nakonec vyhráli THE WORLD IS QUIET HERE, jak už jsem deklaroval v recenzi alba "Zon". Z lednových alb mi naopak vůbec nesedli noví AHAB, s tím se moje slechy nějak nedokázaly vypořádat. Přes nadšené ohlasy všude kolem mi jejich vleklá hudba neladí a melodický vokál až nepříjemně mňouká, takže tuhle desku ze zcela subjektivních důvodů vynechám. A jelikož na OBITUARY - Dying of Everything je samostatná recenze, pojďme se podívat na zbytek, je toho opravdu hodně.
Italové ROPES INSIDE A HOLE jsou relativně mladou partou a jejich druhé album je ukazuje jako šikovné tvůrce hrající si s postrockovými kulisami. Dá se říct, že jsou stylově krotcí, nijak se nesnaží bourat hranice, jen těžit z potenciálu daného stylu a jejich zaměření na nálady slušně funguje. Důsledně rotující motivy s cinkavými kytarovými vyhrávkami i důraznými riffy občasně připomenou stylové klasiky EXPLOSIONS IN THE SKY (třeba "Others Are Gone. I Don't Care"), jinde se zasněná uvolněnost překlopí do hrubé rezonující stěny (závěrečná pasáž "Distance" nebo důrazná "Overwhelmed"), což naopak vede až někam k průkopníkům GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR. Střídmý vokál pak dokresluje atmosféru a spolu s dechovými party ve "Feet In The Swamp, Gaze To The Sky" je tou pomyslnou špetkou koření, díky kterému se z tradičně pojaté postrockové nahrávky stává pestré náladové dílo.
Voice of the Unheard/Shove Records / 10. ledna 2023
DEATH ENGINE - Ocean
Pro každého, komu připadá, že od vydání poslední desky CULT OF LUNA uplynulo příliš času a chce si zpestřit čekání na další jejich počin, pro ty jsou tu Francouzi DEATH ENGINE. Jejich intenzivní a místy neuspořádaný post-metal již v minulosti k podobným srovnáním vybízel a na svém třetím počinu jdou do konfrontace se zmíněnými velikány i co se kvality týče. Místy by se sice dalo mluvit až o opisování, ale v celkovém pohledu to tak není. Hned v úvodní "Hyperion" se na nás vrhají i s vrzavými riffy jako od krajanů GOJIRA. Postupně ale svůj projev modulují a čím hlouběji se albem prokousáváme, tím temnější sludge post-hardcore se na nás valí. Je to naléhavé a chvílemi jako by ta vyhrocená intenzita až bolela, takže se posluchač snadno může propadnout do nepříjemné stísněnosti. I takové emoce ale k poslechu hudby patří.
Self-released / 13. ledna 2023
VV - Neon Noir
Ville Valo se po delší době od rozpadu HIM vrátil a je otázkou, nakolik je jeho sólovka vkusnou poprockovou variací na dřívější tvorbu, nebo je to jen snaha o vytěžení maxima z již v podstatě do minulosti zaváté slávy a v alkoholu utopené invence. Skladby na "Neon Noir" nepřekvapí, neohromí, nepřináší cokoli nového, přesto se dá říci, že i díky skvělé produkci a zvuku jsou většinou příjemné, pokud tedy máte rádi Villeův uvolněný hlas a klidnou atmosféru cílící primárně na první efekt. Bohužel slabinou je absence neotřelých nápadů a melodií, bez nichž jsou skladby jen příjemně plynoucí kulisou, která se navíc celkem rychle oposlouchá. Tolik diplomaticky podané zhodnocení. Mezi kamarády to prezentuji stručněji - nuda. Ale jelikož i takovouto pohodově nenáročnou hudbu mám rád, hodnocení nakonec nedopadá tak zle.
Heartagram Records / 13. ledna 2023
KATATONIA - Sky Void of Stars
Před vydáním nového alba se KATATONIA blýskli podařeným singlem "Austerity", skladbou plnou vzruchu a energie, vesele měnící tempa a rytmy. Jak se ale ukázalo, tento úvod alba nakonec znamená i předčasné vyvrcholení. S dalšími skladbami začínají Švédové padat do jednotvárnosti, převážně unylé tempo a stereotypní rytmika není doplněna ani podnětným zbytkem. I Jonasův vokál sklouzává do ospalé uplakanosti, takže místo emocí jako by z něho často proudila únava. Až na pár zajímavějších okamžiků (třeba svižná a vzpomínky na staré časy budící melodika "Birds") se tak už jen paběrkuje. Je to jakýsi ekologický metal, neboť Renkseho přístup jako výhradního autora je už dlouho důsledně recyklační a bohužel zapomíná, že neustálým přetavováním materiál ztrácí své původní vlastnosti. A tak to dopadá i s hudbou KATATONIA. Dokud se neodhodlá přidat do recyklátu i něco čerstvých prvků a legovat svůj kov pro získání nových vlastností, bude to jen čím dál křehčí a opotřebená slitina. Ale pro fanoušky to zřejmě bude stačit, protože zpracovaní je dostatečně naleštěné.
Napalm Records / 20. ledna 2023
TURBID NORTH - The Decline
Přestože tříčlenná parta TURBID NORTH v současnosti sídlí v Texasu, pochází ze studené Aljašky a i to se zřejmě odráží v charakteru jejich hudby. Máme totiž co do činění s hutným doom/death metalem, který je kromě typických tónin a pochmurných postupů zajímavý způsobem, jakým si skupina pohrává s dvojakostí svého stylového zaměření. Nekombinují totiž příliš doom a death do jednolitého celku, ale hezky oddělují a až překvapivě snadno skáčou od jedné formy ke druhé. A tak po typicky doomovém otvíráku "Eternal Dying" a disonantně nervózní "The Oppressor" přichází death/grindový nášleh "Slaves". A v tomto duchu album pokračuje dál. Střídání temp i nálad vytváří ve výsledku dílo poněkud nesourodé, ale nádherně pestré. A s přihlédnutím na fakt, že ve všech formách a polohách to Američané zvládají na výbornou, je to nakonec sice zvláštní, ale opravdu zajímavé album, které posluchače podusí i nakope.
Self-released / 20. ledna 2023
RIVERSIDE - ID.Entity
Když v roce 2016 náhle zemřel kytarista Piotr Grudziński, jako by to zpomalilo život celých RIVERSIDE. Hledání náhrady bylo pro Mariusze Dudu zjevně složité. Nakonec jsou tu ale noví RIVERSIDE a spolu s Maciej Mellerem se snaží zahájit další etapu. A jako by to měl být nový začátek a odtržení od minulosti, přichází nejen se změněným skladatelským přístupem, ale i zvukem plným syntetiky. S tématem moderní elektronické identity se hudebně paradoxně propadáme až kamsi do retra a Poláci se rozpřáhli k hodně širokému úderu. Hned při prvním poslechu se mi na mysl vkradli PAIN OF SALVATION a jejich album "Scarsick". Tak jako Švédové tehdy, podobně se i RIVERSIDE snaží zpestřit svou hudbu vstřebáváním nadžánrových prvků a rozprostřít své skladby do širšího stylového spektra. Jestliže ale i s odstupem času hodnotím počin PAIN OF SALVATION jako vydařený i díky přetrvávajícímu pocitu zábavnosti, u Poláků si podobnou životností nejsem jist. RIVERSIDE možná obětovali příliš mnoho, svůj osobitý a oceňovaný rukopis i zvukovou formu.
InsideOut Records / 20. ledna 2023
...AND OCEANS – As in Gardens, So in Tombs
Stará tvorba Finů ...AND OCEANS mě kdysi nechávala v podstatě chladným, i když album "A.M.G.O.D." (2001) jsem pro jeho pokus o elektronickou extravaganci zaznamenal. Po dlouhé hibernaci a návratu v roce 2020 s albem "Cosmic World Mother" mi ale celkem vyhovoval jejich přístup kombinující black metalovou agresi s hitovou melodikou a naštěstí citlivě využitými pseudosymfonickými postupy s jen doplňkovou elektronikou. Aktuální "As in Gardens, So in Tombs" pokračuje ve stejném duchu a bavit se tak můžeme pouze o drobných změnách zvuku, poněkud nahustěnějších aranžích a méně výrazných atmosférických pasážích. Jinak se asi jedná o logické pokračování návratového minulého alba, což s přihlédnutím na divočiny v dávné minulosti může i překvapit. Noví ...AND OCEANS zřejmě už nebudou takovými experimentátory. Zda je to tak dobře, ať si odpoví každý sám.
Season of Mist / 27. ledna 2023
Jednou větou:
IGGY POP - Every Loser (Gold Tooth / 6. ledna 2023) Jako by se Iggy vracel ke kořenům, přímočaré retro smrdící punk rockem a nepostrádající energii, kterou by mu mohli závidět o několik dekád mladší kolegové. Překvapivě mě tahle deska vážně baví. A to jsem již hodně jeho předchozích alb odzíval.
THY DARKENED SHADE – Liber Lvcifer II-Mahapralaya (Self-released / 10. ledna 2023) Řečtí uctívači satana ve svém pokračování Liber Lvcifer vztekle křepčí i uctivě vzývají svého pána. Ve výsledku zajímavý progresivnější black.
DEPOSED KING - One Man's Grief (Self-released / 12. ledna 2023) Maďaři produkuji zvláštní atmosférický a místy lehce progresivní postrock, který díky občasným vokálním partům připomene ty nejmelancholičtější díla ANATHEMY.
ASHEN – Ritual of Ash (Bitter Loss Records / 13. ledna 2023) Nekompromisní old school death metal.
MANSION - Second Death (Self-released / 13. ledna 2023) Svérázný doom metal v podání finských MANSION nabízí atmosférickou a neortodoxní formu okořeněnou výpravným ženským vokálem. Hypnotické dílo.
SEPULCHRAL RIFT - Void Sorcery (Ascension Records / 16. ledna 2023) Black metal, který má vše potřebné, atmosférické napětí, hutné pomalé plochy i ostré nářezy. A správně kanální vokál, který nezůstává jen u jedné polohy.
NOTHINGNESS - Supraliminal (Everlasting Spew Records / 20. ledna 2023) Pro všechny co rádi pořádně dusivý death metal.
RO - Baiagoan (Self-released / 20. ledna 2023) Španělé produkují postrock v té jemnější a zvonivější podobě, v některých okamžicích jdoucí až ke vzdušné uvolněnosti Islanďanů SIGUR RÓS.
ASHEN HORDE - Antimony (Transcending Obscurity Records / 27. ledna 2023) Ostrý a technický death/black od zajímavé party z Hollywoodu.
POLLARD ROW - The All Seeing Eye (Self-released / 27. ledna 2023) Australané ve své post-metalové hudbě využívají pestrou paletu výrazových prostředků. Od řvavé agresivity a djentových kytarových záseků přes prog hračičky a slyšitelné inspirace TOOL až k náladovým polohám. Jen vokál jaksi nedrží krok a v podstatě kazí celkový dojem. Škoda.
SORROWFUL LAND - Faded Anchors Of The Past (Black Lion Records / 27. ledna 2023) Ukrajinec Maks Molodtsov na svém třetím albu zabředává do toho správně hororového bahna doomové klasiky. Hrubé i melancholické a hlavně s temnou atmosférou. Skvělá hra s plazivými motivy a zvuky, povedené po zvukové stránce, hutné kytary v dusících rifech i cinkavý klavír gradující napětí.
NEW MISERABLE EXPERIENCE - Philosophy on Pessimism (EP) (Translation Loss Records / 27. ledna 2023) Zajímavý mix temného rocku, shoegaze i popu s elektronikou, funkční model moderně působícího konceptu, který se dá přirovnat ke svérázně pojatému gothic rocku.
THIRD EYE - Vengeance Fulfilled (No Dust Records / 27. ledna 2023) Dánská progmetalová parta, která to hrne pěkně tradičně, příjemně poslouchatelné.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.